To NEJ z drahých kamenů

Akvamarín

Jméno akvamarín je odvozené od latinského aqua mare, což znamená mořská voda. A stejně jako ona, má i akvamarín celou řadu modrých odstínů – od blankytné až po temně modrou. Po vybroušení pak akvamaríny můžou být až průhledné. Byl to oblíbený kámen už ve starověkém Sumeru a Egyptě, kde ho vnímali jako symbol štěstí, stejně tak v antickém Římě, kde ho zase považovali za ochránce mladé lásky.

Mezi šperkaři jsou akvamaríny ceněné pro svůj dokonalý lesk a vysoký stupeň tvrdosti. Kameny nejvyšší kvality se těží v Brazílii, další významná naleziště jsou v Afghánistánu, Indii, Pákistánu, Rusku, USA a na Madagaskaru.

Ametyst

Drahý kámen v podmanivých fialových odstínech. Dříve byla fialová barva považována za královskou, proto ametysty zdobily šperky mnohých panovníků. Například Karel IV. jimi nechal ozdobit české korunovační klenoty i korunu římského císaře.

Ve šperkařství se tento drahokam používal už ve starověkém Sumeru. Jméno zřejmě pochází z řeckého slova ametystos, což znamená neopojný, střízlivý. Starořekové totiž věřili, že ametyst je ochrání před opilostí a všeobecně jakoukoli otravou. Drobná naleziště existují i v České republice, ale ta nejvýznamnější jsou v Brazílii, Kongu, Uruguayi a Zambii, dále na ostrovech Borneo a Srí Lanka.

Citrín

Kámen velmi populární pro svou optimistickou žlutou barvu. Ta může být (v závislosti na nalezišti) jemně žlutá jako jarní květina, oslnivě žlutá jako zářící slunce a dokonce může přecházet i do narůžovělých, až načervenalých odstínů. Stačí si jen vybrat tu variantu, která nejvíc lahodí Vašemu oku.

S názvem je to prozaické, vznikl od slova citron, jehož barvu tenhle drahokam připomíná. Co se týče těžišť, najdeme je v Argentině, Bolívii, Brazílii, Francii, Rusku, Skotsku, Španělsku a opět na Madagaskaru. Drobná ložiska jsou dokonce i v České republice.

Granát

Český granát, to je světový pojem. Jen málokdo totiž nezná tenhle sytě červený kámen s významnými nalezišti v České republice. A české označení kamenu, tj. granát, pochází z latinského granatum malum, což znamená granátové jablko. Jinde vytěženému kameni se říká pyrop a tenhle název se pro změnu odvozuje od řeckého slova pyropos (podobný ohni).

Už během raného novověku byl (nejen) ve střední Evropě tento drahokam oblíbený. Dokazují to archeologické názvy germánského osídlení z doby 5. století našeho letopočtu. Tehdy si granátu cenili nejenom pro jeho kvalitu, ale také pro malé rozměry, díky nimž se bez složitého vybrušování mohl zasadit do šperku. Na našem území se granát těží v Českém Středohoří a o něco menší naleziště je i u Nové Paky. V zahraničí se pak pyrop těží v Arizoně, Jihoafrické republice, Tanzanii a na Sibiři (v Jakutsku).

Peridot (olivín)

Drahý kámen, který si Vás podmaní svou jemnou a jasnou zelenou barvou. Těžil se už 1 500 let před naším letopočtem.

Staří Egypťané mu přisuzovali mytické vlastnosti a staří Římané mu říkali topazos podle stejnojmenného ostrova, kde se nacházelo obrovské naleziště drahokamu. Až o mnoho později ho ve Francii začali nazývat peridot, což je nejspíš odvozenina od arabského faridat (drahokam).

Rubín

Je to jeden z nejvzácnějších drahokamů a hned po diamantu je druhým nejtvrdším materiálem na naší planetě. Existuje v celé škále červených odstínů – od jemné růžové přes výrazně červenou až po nafialovělou. Ve šperkařství je oblíbený díky své pevnosti a tvrdosti.

Existují hned dvě teorie o vzniku názvu rubín. Jedna z nich mluví o tom, že jde o odvozeninu z jazyku sanskrt, konkrétně ze slova ratanraj, což znamená král drahokamů. Ta druhá pak jako původ uvádí řecké slovo ruber. Rubínu také vděčíme za vznik laseru – v roce 1960 byl totiž vytvořen první laserový paprsek pomocí fluorescenčního světla vyzařovaného z tohoto drahokamu. Tento drahý kámen se těží v Afghánistánu, Tanzanii, Vietnamu a na ostrovech Madagaskar a Srí Lanka.

Růženín

Kámen, který se pohybuje v jemných růžových až broskvových odstínech. Je velmi oblíbený a považuje se za symbol něžných citů. Najdeme růženíny téměř průhledné (ty jsou nejvzácnější) i hedvábně zakalené, ale neméně krásné.

Těží se v Brazílii, Rusku a na ostrově Madagaskar. Drobná naleziště jsou i v České republice.

Safír

Je to spolu s diamantem a rubínem jeden z nejvzácnějších a nejcennějších drahokamů. Nejznámější je u něj sytě modrá barva, ale vyskytuje se i v mnoha dalších, například ve žluté, oranžové, růžové, zelené či bílé. Mezi klady safíru patří kromě oslnivých odstínů také tvrdost a odolnost. Ze syntetického safíru se dokonce vyrábějí okna pro vesmírné rakety.

Možná Vás překvapí, že až do 12. století se safíry nebrousily a vkládaly se šperků tak, jak byly nalezeny, což bylo nejčastěji v řekách, v nichž se kameny omlely do krásných oblázků. Svatováclavská koruna je pak jedním z prvních dochovaných šperků, který zdobí safíry broušené. Tento drahokam se těží v Kambodži, Laosu, Tanzánii, Zimbabwe a na Srí Lance.

Smaragd

Sytě zelená barva, jakou se pyšní smaragdy, je jedinečná. Vděčí za ni obsahu prvků chrom a vanad. Tento drahý kámen se těžil už ve starověku – vyhlášené byly doly královny Kleopatry, která ve smaragdech našla zalíbení. V oblibě ho měli i starověcí mudrci, pro něž symbolizoval logiku, moudrost a prosperitu.

V Persii pak byl symbolem věčného života. Název smaragd je odvozený od řeckého smaradgos, zelený kámen. Nejdéle se smaragdy těží v Egyptě, dále pak v Brazílii, Kolumbii a Zambii.

Tanzanit

Byl objeven až v roce 1967 a bývá nazýván drahokamem 20. století. Díky své modré barvě se původně používal jako náhrada safíru a říkalo se mu modrý zoisit. 

Pak si ale kámen vzala pod svá křídla věhlasná firma Tiffany & Co., vybrala podle něj jméno tanzanit podle naleziště v Tanzanii (což je ostatně jediné naleziště na světě) a jeho obliba začala rychle růst. A s ní i jeho cena – tento drahokam je totiž kvůli nesmírně náročné těžbě a jedinému existujícímu nalezišti velmi vzácný. Nejzajímavější na tomto drahém kameni však je tzv. pleochroický efekt. Je to jev, kdy má kámen z různých úhlů a v závislosti na barvě světla, které na něj dopadá, různé zbarvení.

Topaz – blue topaz

Ačkoliv topaz má celou řadu odstínů, nejznámější a nejvíce oblíbené jsou ty modré. Blue topaz může mít barvu se světle modrým nádechem, ale i tmavou jako večerní obloha. Šperkaři si topazu cení jak pro jeho lesk, tak pro jeho tvrdost.

Název topaz se odvozuje od jména ostrova Topazos. Perličkou ale je, že na tomto ostrově se těžil úplně jiný drahokam, a to peridot. Naleziště modré varianty topazu pak jsou hlavně v americkém Texasu a africkém Zimbabwe.

Turmalín

O turmalínu by se dalo říct, že je to chameleon mezi drahokamy. Má totiž v závislosti na nalezišti jemné i výrazné odstíny široké palety barev – od žluté přes růžovou a červenou až po modrou a zelenou. Název turmalín s největší pravděpodobností pochází od kmene Sinhálců ze Srí Lanky. Ti drahokamu říkají tura-malí.

Poprvé se evropská civilizace s turmalínem setkala v 15. století díky španělskému konkvistadorovi. Ten v Brazílii našel zelený kámen, o němž se domníval, že je to smaragd. Až o tři staletí později se přišlo na to, že je to ve skutečnosti jiný a dosud nepojmenovaný druh drahokamu. Od 18. století se turmalíny začaly do Evropy dovážet hlavně se Srí Lanky. 

Záhněda – smoky quartz

Drahý kámen s netradiční a velmi elegantní hnědou barvou. Ta může být světle hnědá se žlutými či lehce oranžovými odlesky, ale i temně hnědá s dramatickým kouřovými odlesky – odtud anglický název smoky quartz. Český název záhněda pochází od názvu hnědé barvy.

Nejznámější světová naleziště jsou v Brazílii, Coloradu, Rusku, Švýcarsku a na Madagaskaru.